Tři králové přicházejí

 

Až do 4. století se slavily Vánoce 6. Ledna. Později byla vánoční slavnost přeložena na 25. Prosince. Křesťané zachovali 6. Leden jako slavnost Zjevení Páně – dříve Svatých tří králů (mudrců z východu). A proč byli mudrci považováni za krále? Lidé si mysleli, že to museli být králové, když přinesli tak vzácné dary – zlato, kadidlo, myrhu. Později dostali také jména. Kašpar – strážce pokladu, Melichar – můj král je světlo, Baltazar – ochraňuj můj život. Na domovní dveře se spolu s letopočtem píší tři písmena – K+M+B. Jsou to jednak počáteční písmena jejich jmen, ale také přání – Kristus žehnej tomuto domu. Ve středověku se na prostranství před kostelem hrály hry o Svatých třech králích, které se pak rozšířily na průvody. Po 2. Světové válce bylo obnoveno zpívání Tří králů ve farnostech. Nejdůležitější byla myšlenka požehnání pro domy a nošení symbolu hvězdy a kadidla. V mnoha evropských zemích přinášejí děti vánoční poselství do mnoha domů a sbírají přitom příspěvky pro chudé děti v jiných zemích. Už v prosinci začínají přípravy. Zpívají se písně, děti se učí nazpaměť básničky, které budou králové přednášet a zkoušejí si kostýmy. Ale nejen to! Králové se dovídají, jak se na pravé krále sluší, kterým lidem jejich sbírka pomůže.

 

Královské dary:

  • zlato – dříve bylo zlato znamením moci a bohatství
  • myrha – je vzácná pryskyřice, která se používala k balzamování mrtvých (většinou jen králů)
  • kadidlo – se v chrámech obětovalo jen bohům

Píseň tří králů:

1. My tři králové jdeme k Vám, štěstí, zdraví přejeme Vám.

2. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k Vám přišli z daleka.

3. Z daleka je cesta naše, do Betléma mysl naše.

4. Co ty, černej, stojíš vzadu, vystrkuješ na nás bradu.

5. A já černej vystupuju a Nový rok Vám vinšuju.

6. A my taky vystupujem a Nový rok Vám vinšujem.